Osobní zájmena

Osobní zájmena v čínštině mají následující tvary:

• 我 (wǒ) - já
• 你 (nĭ) - ty
• 他 (tā) - on
• 她 (tā) - ona

Množné číslo osobních zájmen se tvoří pomocí partikule 们 (men).

• 我们 (wǒmen) - my
• 你们 (nĭmen) - vy
• 他们 (tāmen) - oni (muži)
• 她们 (tāmen) - ony (ženy)

Přivlastňovací zájmena

Vyjádřit v čínštině ekvivalenty přivlastňovacích zájmen lze jednoduše přidáním přivlastňovací partikule 的 (de) ke konkrétnímu zájmenu, jak ukazují následující příklady:

• 我的大学 (wǒ de dàxué) - moje univerzita
• 你的大学 (nǐ de dàxué) - tvoje univerzita
• 他的大学 (tā de dàxué) - jeho univerzita

• 我们的大学 (wǒmen de dàxué) - naše univerzita
• 你们的大学 (nǐmen de dàxué) - vaše univerzita
• 他们的大学 (tāmen de dàxué) - jejich univerzita

Existují případy, kdy se přivlastňovací partikule vynechává, často se to týká rodinných vazeb a domova.

• 我妈妈 (wǒ māma) - moje máma
• 我家 (wǒ jiā) - moje rodina
• 我那儿 (wǒ nàr) - u mě (doslova 'moje tam')

Přivlastňovací frázi je možné v případě potřeby zdůraznit a oddělit od popisovaného slova takto:

• 这所大学是我的 (zhè suǒ dàxué shì wǒ de) - Tato univerzita je moje.
• 这所大学是他们的 (zhè suǒ dàxué shì tāmen de) - Tato univerzita je jejich.

Ukazovací zájmena

这(zhè) = "tenhle, tahle, tohle, tihle" a 那(nà) = "tamten, tamta, tamto, tamti" lze v čínštině vyjádřit způsobem popsaným v příkladech. Všimněte si slabiky 所 (suǒ) předcházející slovu univrzita = 大学 (dàxué). Jde o gramatickou partikuli zvanou numerativ. Existují různé skupiny podstatných jmen, které se pojí s různými numerativy - jde o složitější téma, na které ještě dojde. Pokud neznáte správný numerativ, zachráníte se tím, že mezi ukazovací 这(zhè) nebo 那(nà) a řídící podstatné jméno použijete numerativ 个 (gè). Sice to nebude dobře, ale okolí pochopí, co jste chtěli.

• 这所大学 (zhè suǒ dàxué) - Tahle (numerativ) univerzita.
• 那所大学 (nà suǒ dàxué) - Tamta (numerativ) univerzita.

Pořádek slov

Pořádek slov je pro čínskou gramatiku určující. Základní pořádek slov se podobá angličtině a je tedy: podmět přísudek předmět (samozřejmě i z tohoto pravidla existují výjimky).

• 你看见我 (nǐ kànjiàn wǒ) - Vidíš mě. (Doslova : Ty vidět já.)

Jednoduché věty: neexistence množného čísla podstatných jmen

Čínská podstatná jména až na vzácné výjimky nemají tvar odpovídající množnému číslu.

Takže slovo 大学 (dàxué) může znamenat:

• vysoká škola
• vysoké školy

Co máme na mysli určuje teprve kontext. Existují ale prostředky, jak se vyjádřit v případě potřeby přesně:

• 一所大学 (yī suǒ dàxué) - : jedna [numerativ - vysvětlíme později] vysoká škola.

Jednoduché věty: Vyjadřování slovesa být v čínštině

Českému slovesu 'být' odpovídá v čínštině několik různých gramaticky odlišných situací.

是 (shì) je ekvivalentem českého slovesa 'být', který odpovídá sponě mezi dvěma podstatnými jmény. Chceme vyjádřit, že 'Něco je něco.' nebo 'Někdo je někdo.'

• 我是中国人 (wǒ shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já být Čína člověk. - Jsem Číňan.
• 我是老师 (wǒ shì lǎoshī) -Doslova: Já být učitel. - Jsem učitel.

Pokud mluvíme o profesi je v o něco formálnějším jazyce běžné použití sloves 当 (dàng - mít pozici, sloužit jako) či 做 (zuò - dělat, pracovat):

• 我当老师 (wǒ dàng lǎoshī)
• 我做老师 (wǒ zuò lǎoshī)

Zápor

Nejčastěji se zápor tvoří pomocí gramatické partikule 不 (bù):

• 我不是中国人 (wǒ bú shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já ne být Čína člověk. - Nejsem Číňan.

Delší věty

Podívejme se na delší věty s použitím slovesa 是 (shì - být):

• 我是你的中文老师 (wǒ shì nǐ de Zhōngwén lǎoshī) - Doslova: Já být tvůj [přivlastňovací partikule] čínština učitel. - Jsem tvůj učitel čínštiny.

Jednoduché věty: Věty popisující vlastnost

Podívejme se na věty popisující vlastnost podmětu - tedy věty odpovídající schématu 'Něco je nějaké.' či 'Někdo je nějaký.' V těchto situacích se v čínštině sloveso být vyjadřuje přímo přídavným jménem. Často se v takových situacích použije slovo 'velmi', které má spíše formální význam, který pomáhá pochopit, že následující přídavné jméno má vlastně funkci slovesa vyadřujícího vlastnost (být nějaký):

• 大学很旧 (dàxué hěn jiù) - Doslova: Vysoká škola [formální 'velmi'] stará. - Vysoká škola je stará.

Existuje i jiný způsob jak vyjádřit stejnou myšlenku. Můžeme využít sloveso 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):

• 大学是旧的 (dàxué shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola být stará [přivlastňovací partikule] - Vysoká škola je stará

Tento způsob je častý, pokud chceme něco zdůraznit, je velmi frekventovaný, pokud se mluví například o barvách.

Zápor

Zápor se obvykle tvoří pomocí záporky 不 (bù), v takovém případě formální 很 (hěn - velmi) již není zapotřebí a neříká se:

• 大学不旧 (dàxué bú jiù) - Doslova: Vysoká škola ne stará. - Vysoká škola není stará.

Jiným způsobem je opět použití vazby 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):

• 大学不是旧的 (dàxué bú shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola ne být stará [přivlastňovací partikule] - Vysoká škola není stará.

Přídavná jména v čínštině

Přídavná jména určující vlastnost podstatného jména jsou v čínštině vázána s přivlastňovací partikulí 的 (de). :

• 旧的大学 (jiù de dàxué) - Doslova: stará [přivlasňovací partikule] vysoká škola - stará vysoká škola

Komparativ (druhý stupeň)

Porovnávat míru dané vlastnosti u dvou podstatných jmen lze pomocí gramatické partikule 比 (bi3), kdy 比 se objeví mezi dvěma jmennými prvky a popisovaná vlastnost se objevuje za touto konstrukcí. Popisované vlastnosti mohou předcházet znaky 还 nebo 更, které zdůrazňují zmiňovaný rozdíl. Nepoužívejte modifikátory 很, 真 nebo (非)常:

• 中国比德国更大 (zhong1ghuo2 bi3 de2guo2 geng da) - Doslova: Čína [partikule porovnávání] Německo [zdůraznění míry] velká. - Čína je mnohem větší než Německo.
• 数学比物理学有意思 (shuxue bi3 wulixue you3yisi) - Doslova: Matematika [partikule porovnávání] fyzika mít smysl. - Matematika je zajímavější než fyzika.
• 我比你还高 (wo3 bi3 ni3 hai gao1) - Doslova: Já [partikule porovnávání] ty [zdůraznění míry] velký. - Jsem mnohem větší než ty.

Pokud porovnáváte podstatná jména s modifikátory, není nutné opakovat stejné podstatné jméno ve druhé frázi. Například:

• 她的车比我的新 (ta1 de che1 bi3 wo3 de xin) - Doslova: Ona [přivlastňovací partikule] auto [partikule porovnávání] já [přivlastňovací partikule] nové. - Její auto je novější než moje.

zápor v komparativu - malá míra odlišnosti

Kromě změny pořadí nebo negování přídavného jména můžete také vyjádřit zápor pomocí záměny 比 za 没有 nebo 不比. Můžete použít fráze 那么 nebo 这么 k vyjádření názoru mluvčího:

• 她不比你笨 (ta bubi3 ni3 ben) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] ty hloupá - Není hloupější než ty.
• 我的中文 没有 她的 那么 好 (wo3de zhong1wen meiyou3 ta1de name hao3) - doslova: Moje čínština [没有 - doslova: nemít] její tak dobrá. - Moje čínština není tak dobrá jako její.
• 她不比我更旧 (ta1 bubi3 wo3 geng jiu4) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] já mnohem stará. - Ona není o moc starší než já.

Upřesnění rozdílu

Pokud chcete vyjádřit rozdíl přesně (např. v jednotkách), dejte tuto informaci za přídavné jméno:

• 她比你高 十公分 (tā bǐ nǐ gāo shí gōng fēn) - Doslova: Ona [partikule porovnávání] ty velká 10 cm. - Je o 10 cm větší než ty.

Superlativ - třetí stupeň přídavných jmen

K vyjádření tohoto jevu v čínštině použijte před přídavným jménem příslove nejvíc - 最 Všiměte si, že zde je povinná partikule 的 před podstatným jménem:

• 最贵的表 (zui4 gui de biao) - nejdražší hodinky.
• 最好的地方 (zui4 hao3 de di fang) - nejlepší místo.
• 最快的火车 (zui4kuai de huo che1) - nejrychlejší vlak.

Čísla v čínštině

0 = 零 （líng)
1 = 一　(yī)
2 = 二　(èr)
3 = 三　(sān)
4 = 四　(sì)
5 = 五　(wŭ)
6 = 六　(lìu)
7 = 七　(qī)
8 = 八　(bā)
9 = 九　(jĭu)
10 = 十　(shí)

• 11 = 十一　(shí-yī)
  
• 12 = 十二　(shí-èr)
  
• 13 = 十三　(shí-sān)
  
• 14 = 十四　(shí-sì)
  
• 15 = 十五　(shí-wŭ)
  
• 16 = 十六　(shí-lìu)
  
• 17 = 十七　(shí-qī)
  
• 18 = 十八　(shí-bā)
  
• 19 = 十九　(shí-jĭu)
  

20 = 二十　(èr-shí)

• 25 = 二十五　(èr-shí-wŭ)
  

30 = 三十　(sān-shí)
40 = 四十　(sì-shí)
50 = 五十　(wŭ-shí)
60 = 六十　(lìu-shí)
70 = 七十　(qī-shí)
80 = 八十　(bā-shí)
90 = 九十　(jĭu-shí)
100 = 百　(băi)

• 200 = 二百　(èr-băi)
  
• 300 = 三百　(sān-băi)
  
• 400 = 四百　(sì-băi)
  
• 500 = 五百　(wŭ-băi)
  
• 600 = 六百　(lìu-băi)
  
• 700 = 七百　(qī-băi)
  
• 800 = 八百　(bā-băi)
  
• 900 = 九百　(jĭu-băi)
  

1000 = 一千(yī-qīan)

• 2000 = 二千　(èr-qīan)
  
• 10 000 = 一万　(yī-wàn)
  
• 100 000 = 十万　(shí-wàn)
  

1 000 000 = 百万　(băi-wàn)
100 000 000 = 一億 nebo 一亿 (yī-yì)
1 000 000 000 = 十億 nebo 十亿　(shí-yì)

Poznámka: 億 a 亿 jsou tradiční a zjednodušená forma pro znak yì. Všechny další znaky jsou stejné v tradičním i zjednodušeném písmu. Poznámka: V čínštině můžete používat i arabské číslice (např. 123), jsou ale případy, kdy je nutné používat pouze čínské číslice (např. názvy dnů).

Numerativy - partikule počítání

V čínštině se číslovka s podstatným jménem nepojí přímo, ale v podobě takzvaného počítacího komplexu - kde mezi číslem a podstatným jménem povinně stojí numerativ (klasifikátor, počínací partikule). Tato konstrukce se týká i vazeb s kazovacími zájmeny nebo kvantifikátory jako např. 'každý'.
Ekvivalentem českým vazbám "jeden člověk" nebo "tento člověk" jsou v čínštině vazby 一个人 (yí ge rén, jeden [个 - numerativ] člověk) a 这个人 (zhè ge rén, tenhle [个 - numerativ] člověk). Ve složitějších konstrukcích je pořadí slov následující:

Pokud není u podstatného jména uveden počet, nebo není použito ukazovacích zájmen, pak není numerativ nutný: například je nutné použít numerativ v konstrukci 三辆车 (sān liàng chē, tři - NUM - auto, "tři auta") ale ne v konstrukci 我的车 ( wǒ de chē, já - přivlastňovací partikule - auto, "moje auto, moje auta"). Číslovky a ukazovací zájmena v mnoha situacích v čínštině nejsou povinné prvky a lze je vynechat.

Kromě vazby s číslovkou a ukazovacím zájmenem se numerativy vyskytují i v dalších vazbách. Numerativ umístěný za podstatné jméno vyjadřuje množné číslo, nebo obecně velké množství, například 书本 (shū-běn, kniha - Numerativ, "knihy")

Mnohé numerativy se zdvojují a vyjadřují tak ekvivalent slova "každý", například 个个人 (gè-ge rén, NUM - NUM - člověk) znamená "každý člověk".

A nakonec vazba jednen+numerativ použitá po podstatném jménu, ke kterému patří, znamená "celý" či "plný něčeho". 天空一片云(tiānkōng yí piàn yún, nebe jedno+numerativ mrak, "nebe je/bylo celé zamračené") - numerativ 片 (piàn) se tu pojí se slovem 'nebe' nikoli 'mrak'.

Barvy

Otázka zjišťovací (ano/ne) v čínštině

Jednoduchá zjišťovací otázka se v čínštině vytvoří pomocí tázací partikule 吗 (ma).

• 你是中国人。 (nǐ shì zhōngguó rén) - Doslova: ty být Čína člověk - Jsi Číňan.
• 你是中国人吗? (nǐ shì zhōngguó rén ma?) - Doslova: ty být Čína člověk [tázací partikule]? - Jsi Číňan?

Čínština ve skutečnosti nemá slova 'ano' a 'ne'. Obvykle se na otázku odpovídá použitým slovesem. Odpověď na předchozí otázku bude:

• 是。 (shì) - doslova: být
• 不是。 (bú shì) - doslova: nebýt

Jiným velmi běžným způsobem jek tvořit zjišťovací otázku je zmíněním obou možností odpovědi v otázce (tázací partikule se pak nepoužívá, neboť je jasné z kontextu, že jde o otázku).

• 你是不是中国人? (nǐ shì bú shì zhōngguó rén?) - Doslova: ty být nebýt Čína člověk? - Jsi Číňan?
• 你是中国人不是? (nǐ shì zhōngguó rén bú shì?) - Doslova: ty být Čína člověk nebýt? - Jsi Číňan?

Pokud používáte skupinu sloves, pak použijte hlavní přísudkové sloveso, například:

• 你会不会说汉语? (nǐ huì bú huì shuō hàn yǔ?) - Doslova: ty umět neumět mluvit čínština? - Umíš mluvit čínsky?

Otázky: Tázací zájmena v čínštině

V čínštině se používají následující tázací zájmena:

• 谁 (shéi/shuí) - kdo?
• 什么 (shénme) - co? jaký?
• 为什么 (wèi shénme) - proč?
• 什么时候 (shénme shíhou) - kdy?
• 哪 (nǎ) - který? (pro jednotné čílo)
• 哪些 (nǎxiē) - kteří? (pro množné číslo)
• 哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam?
• 干吗 (gànma) - proč?
• 怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak?
• 多少 (duōshao) - kolik? (pokud očekáváme číslo větší než deset)
• 几 (jǐ) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ)

Tato tázací zájmena jsou použita ve větě na tom místě, kde by se v oznamnovací větě objevila informace, na níž se ptáme. Pořádek slov se při tvorbě otázky nijak nemění. Fakt, že jde o otázku je vyjádřen tázacím zájmenem. Tázací partikule 吗 (ma) se proto v těchto větách nepoužívá.

Otázky o lidech

• 你的朋友是谁 (nǐ de péngyǒu shì shéi?) - doslova: tvůj přítel být kdo? - Kdo je tvůj přítel?

Otázky o věcech

• 这是什么? (zhè shì shénme?) - doslova: tohle být co? - Co je to?
• 你看见什么? (nǐ kànjiàn shénme?) - doslova: ty vidět co? - Co vidíš?
• 你看见什么书? (nǐ kànjiàn shénme shū?) - doslova: ty vidět jaká kniha? - Jakou vidíš knihu?
• 你看见哪书? (nǐ kànjiàn nǎ shū?) - doslova: ty vidět která kniha? - Kterou knihu vidíš?
• 你是哪国人? (nǐ shì nǎ guó rén?) - doslova: ty být která země člověk? - Ze které země jsi?

Proč?

• 你为什么看我? (nǐ wèi shénme kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?
• 你干吗看我? (nǐ gànma kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?

Otázky na místo - Kde?

• 你在哪里? (nǐ zài nǎli?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
• 你在哪儿? (nǐ zài nǎr?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
• 你去哪里? (nǐ qù nǎli?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?
• 你去哪儿? (nǐ qù nǎr?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?

Otázky o čase - Kdy?

• 你什么时候去? (nǐ shénme shíhou qù?) - doslova: ty jaký čas jít? - Kdy půjdeš?

Otázky na množství - Kolik?

Obvykle bez numerativu:

• 去多少人? (qù duōshao rén) - doslova: jít mnoho-málo lidé - Kolik lidí půjde?

Vždy s numerativem při očekávané odpovědi do deseti:

• 去几个人? (qù jǐ ge rén) - doslova: jít kolik [NUMERATIV] lidé - Kolik lidí půjde?

Tato vazba může být použita k upřesnění čísla v řádech (desítek, stovek atd.) jak uvádí příklady:

• 去几十个人? (qù jǐ shí ge rén) - doslova: jít kolik desítky [numerativ] lidé - Kolik desítek lidí přijde?
• 去几百个人? (qù jǐ bǎi ge rén) - doslova: jít kolik stovky [numerativ] lidé - Kolik stovek lidí přijde?

Jak? Jakým způsobem?

你怎么(样)去北京? (nǐ zěnme(yang) qù běijīng?) - doslova: ty jet Peking jak? - Jak pojedeš do Pekingu?

怎么 a 怎么样 znamenají v tomto kontextu totéž. (Jsou ale jiné gramatické situace, kdy je mezi těmito vazbami rozdíl).

Otázka typu A ty?

Existuje také zvláštní tázací partikule 呢 (ne). Tato prtikule se používá jako zrcadlová otázka opakující tentýž kontext ve vztahu k jinému člověku.

• 我是中国人, 你呢? (wǒ shì zhōnggúo rén, nǐ ne?) - doslova: já být Čína člověk, ty [partikule 呢]? - Já jsem číňan a ty?

呢 (ne) může být také použito namísto 吗 (ma), je ale sugestivnější nebo prostě vyjadřuje pochybnost o informaci, kterou mluvčí říká. Podobá se českému 'Že ano? Že ne?'

Otázka tvořená zmíňěním obou možností odpovědi

Již byla řeč o větách typu 你是不是中国人?, kde je volba mezi 是 a 不是. Můžeme též zdraznit tuto situaci pomocí 还是 (háishì), čínský ekvivalent slovu "nebo".

• 你去中国还是去日本? (nǐ qù zhōnggúo háishì qù rìběn?) - doslova: ty jet Čína nebo jet Japonsko? - Jedeš do Číny nebo do Japonska?

Všimněte si, že 还是 spojuje slovesa, nikoli podstatná jména, takže sloveso 去 se musí opakovat. Jediná výjimka je sloveso 是:

你是中国人还是日本人? (nǐ shì zhōnggúorén háishì rìběnrén?) - doslova: ty být Číňan nebo Japonec? - Jsi Číňan nebo Japonec?

Sloveso 是 se nemusí opakovat, protože je obsaženo již jako součást výrazu 还是.

Používání tázacích zájmen v čínštině ve výzamu něco, někdo nějaký...

Tázací zájmena je možné použít i ve významu obecně oznamovacím:

• 谁 (shéi/shuí) - kdo? - někdo
• 什么 (shénme) - co? - něco
• 为什么 (wèi shénme) - proč? - z nějakého důvodu
• 什么时候 (shénme shíhou) - kdy? - někdy
• 哪 (nǎ) - který? (jednotné číslo) - nějaký, některý
• 哪些 (nǎxiē) - kteří? (množné číslo) - nějací, někteří
• 哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam? - někde, někam
• 干吗 (gànma) - proč? - z nějakého důvodu
• 怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak? - nějak
• 多少 (duōshao) - kolik? - několik, tolik
• 几 (jī) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ) - několik, tolik

Příklady:

• 我找谁? (wǒ zhǎo shéi?) - Koho hledám?
• 我找谁 (wǒ zhǎo shéi) - Někoho hledám.

• 我看见什么? (wǒ kànjiàn shénme?) - Co vidím?
• 我看见什么 (wǒ kànjiàn shénme) - Něco vidím.

Používání tázacích zájmen ve významu 'každý'

Jsou dvě partikule, které, pokud ho následují, mění význam tázacího zájmena do významu 'každý'. Jde o 都 (dōu - v kladných i záporných větách) a 也 (yě - pouze v záporných větách).

Podívejte se na následující příklady, v záporných větách lze 都 (dōu) nahradit 也 (yě).

• 谁都 (shéi dōu) - každý
• 什么都 (shénme dōu) - všechny
• 什么时候都 (shénme shíhou dōu) - vždycky (všechen čas)
• 哪里都 (nǎli dōu) - všude
• 怎么都 (zěnme dōu)- jakkoli (všemi způsoby)

Záporné konstrukce - nikdo, nic, nikdy, nijak...

• 谁都去北京 (shéi dōu qù běijīng) - Všichni jedou do Pekingu.
• 谁都不去北京 (shéi dōu bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu.
• 谁也不去北京 (shéi yě bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu

• 我看见什么都 (wǒ kànjiàn shénme dōu) - Vidím všechno.
• 我不看见什么都 (wǒ bú kànjiàn shénme dōu) - Nevidím nic.
• 我不看见什么也 (wǒ bú kànjiàn shénme yě) - Nevidím nic.

• 我什么时候都看见你 (wǒ shénme shíhou dōu kànjiàn nǐ) - Vždycky tě vidím.
• 我什么时候都不看见你 (wǒ shénme shíhou dōu bú kànjiàn nǐ) - Nikdy tě nevidím.
• 我什么时候也不看见你 (wǒ shénme shíhou yě bú kànjiàn nǐ) - Nikdy tě nevidím