Prozatím víceméně překlad anglické verze ze stránek http://www.unilang.org/wiki/index.php/Chinese - chystám se vše zpřehlednit, doplnit a rozvést na pozadí češtiny.
Pokud jste se prokousali výslovností čínštiny a technikou psaní znaků, pak nyní pro vás mám dobrou zprávu. Gramatika čínštiny je ve srovnání s jinými jazyky neuvěřitelně jednoduchá. Nezná časování a skloňování, vyžaduje především dodržování správného slovosledu! Čínština je izolační jazyk, to znamená, že gramatika se vytváří kromě slovosledu také pomocí samostaně nepřeložitelných „gramatických partikulí“.
Osobní zájmena
Osobní zájmena v čínštině mají následující tvary:
我 (wǒ) - já
你 (nĭ) - ty
他 (tā) - on
她 (tā) - ona
Množné číslo osobních zájmen se tvoří pomocí partikule 们
(men).
我们 (wǒmen) - my
你们 (nĭmen) - vy
他们 (tāmen) - oni (muži)
她们 (tāmen) - ony (ženy)
Přivlastňovací zájmena
Vyjádřit v čínštině ekvivalenty přivlastňovacích zájmen lze
jednoduše přidáním přivlastňovací partikule 的 (de) ke konkrétnímu
zájmenu, jak ukazují následující příklady:
我的大学 (wǒ de dàxué) - moje univerzita
你的大学 (nǐ de dàxué) - tvoje univerzita
他的大学 (tā de dàxué) - jeho univerzita
我们的大学 (wǒmen de dàxué) - naše univerzita
你们的大学 (nǐmen de dàxué) - vaše univerzita
他们的大学 (tāmen de dàxué) - jejich univerzita
Existují případy, kdy se přivlastňovací partikule vynechává,
často se to týká rodinných vazeb a domova.
Přivlastňovací frázi je možné v případě potřeby zdůraznit a
oddělit od popisovaného slova takto:
这所大学是我的 (zhè suǒ dàxué shì wǒ de) - Tato univerzita je
moje.
这所大学是他们的 (zhè suǒ dàxué shì tāmen de) - Tato univerzita je
jejich.
Ukazovací zájmena
这(zhè) = "tenhle, tahle, tohle, tihle" a 那(nà) = "tamten,
tamta, tamto, tamti" lze v čínštině vyjádřit způsobem popsaným v
příkladech. Všimněte si slabiky 所 (suǒ) předcházející slovu univrzita =
大学 (dàxué). Jde o gramatickou partikuli zvanou numerativ. Existují
různé skupiny podstatných jmen, které se pojí s různými numerativy -
jde o složitější téma, na které ještě dojde. Pokud neznáte správný
numerativ, zachráníte se tím, že mezi ukazovací 这(zhè) nebo 那(nà) a
řídící podstatné jméno použijete numerativ 个 (gè). Sice to nebude
dobře, ale okolí pochopí, co jste chtěli.
Pořádek slov je pro čínskou gramatiku určující. Základní
pořádek slov se podobá angličtině a je tedy: podmět přísudek předmět
(samozřejmě i z tohoto pravidla existují výjimky).
你看见我 (nǐ kànjiàn wǒ) - Vidíš mě. (Doslova : Ty vidět já.)
Jednoduché věty: neexistence množného čísla podstatných jmen
Čínská podstatná jména až na vzácné výjimky nemají tvar odpovídající množnému číslu.
Takže slovo 大学 (dàxué) může znamenat:
vysoká škola
vysoké školy
Co máme na mysli určuje teprve kontext. Existují ale prostředky, jak se vyjádřit v případě potřeby přesně:
一所大学 (yī suǒ dàxué) - : jedna [numerativ - vysvětlíme později] vysoká škola.
Jednoduché věty: Vyjadřování slovesa být v čínštině
Českému slovesu 'být' odpovídá v čínštině několik různých gramaticky odlišných situací.
是 (shì) je ekvivalentem českého slovesa 'být', který odpovídá sponě mezi dvěma podstatnými jmény. Chceme vyjádřit, že 'Něco je něco.' nebo 'Někdo je někdo.'
我是中国人 (wǒ shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já být Čína člověk. -
Jsem Číňan.
我是老师 (wǒ shì lǎoshī) -Doslova: Já být učitel. - Jsem učitel.
Pokud mluvíme o profesi je v o něco formálnějším jazyce běžné použití sloves 当 (dàng - mít pozici, sloužit jako) či 做
(zuò - dělat, pracovat):
我当老师 (wǒ dàng lǎoshī)
我做老师 (wǒ zuò lǎoshī)
Zápor
Nejčastěji se zápor tvoří pomocí gramatické partikule 不 (bù):
我不是中国人 (wǒ bú shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já ne být Čína
člověk. - Nejsem Číňan.
Delší věty
Podívejme se na delší věty s použitím slovesa 是 (shì - být):
我是你的中文老师 (wǒ shì nǐ de Zhōngwén lǎoshī) - Doslova: Já být
tvůj [přivlastňovací partikule] čínština učitel. - Jsem tvůj učitel čínštiny.
Jednoduché věty: Věty popisující vlastnost
Podívejme se na věty popisující vlastnost podmětu - tedy věty odpovídající schématu 'Něco je nějaké.' či 'Někdo je nějaký.' V těchto situacích se v čínštině sloveso být vyjadřuje přímo přídavným jménem. Často se v takových situacích použije slovo 'velmi', které má spíše formální význam, který pomáhá pochopit, že následující přídavné jméno má vlastně funkci slovesa vyadřujícího vlastnost (být nějaký):
大学很旧 (dàxué hěn jiù) - Doslova: Vysoká škola [formální 'velmi'] stará. - Vysoká škola je stará.
Existuje i jiný způsob jak vyjádřit stejnou myšlenku.
Můžeme využít sloveso 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):
大学是旧的 (dàxué shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola být stará [přivlastňovací partikule]
- Vysoká škola je stará
Tento způsob je častý, pokud chceme něco zdůraznit, je velmi frekventovaný, pokud se mluví například o barvách.
Zápor
Zápor se obvykle tvoří pomocí záporky 不 (bù), v takovém případě formální 很 (hěn - velmi) již není zapotřebí a neříká se:
大学不旧 (dàxué bú jiù) - Doslova: Vysoká škola ne stará. - Vysoká škola není stará.
Jiným způsobem je opět použití vazby 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):
大学不是旧的 (dàxué bú shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola ne být stará [přivlastňovací partikule] - Vysoká škola není stará.
Přídavná jména v čínštině
Přídavná jména určující vlastnost podstatného jména jsou v čínštině vázána s přivlastňovací partikulí 的 (de). :
旧的大学 (jiù de dàxué) - Doslova: stará [přivlasňovací partikule] vysoká škola -
stará vysoká škola
Komparativ (druhý stupeň)
Porovnávat míru dané vlastnosti u dvou podstatných jmen lze pomocí gramatické partikule 比 (bi3), kdy 比 se objeví mezi dvěma jmennými prvky a popisovaná vlastnost se objevuje za touto konstrukcí. Popisované vlastnosti mohou předcházet znaky 还 nebo 更, které zdůrazňují zmiňovaný rozdíl. Nepoužívejte modifikátory 很, 真 nebo (非)常:
中国比德国更大 (zhong1ghuo2 bi3 de2guo2 geng da) - Doslova: Čína
[partikule porovnávání] Německo [zdůraznění míry] velká. - Čína je mnohem větší než Německo.
数学比物理学有意思 (shuxue bi3 wulixue you3yisi) - Doslova: Matematika [partikule porovnávání]
fyzika mít smysl. - Matematika je zajímavější než fyzika.
我比你还高 (wo3 bi3 ni3 hai gao1) - Doslova: Já [partikule porovnávání] ty [zdůraznění míry] velký. -
Jsem mnohem větší než ty.
Pokud porovnáváte podstatná jména s modifikátory, není nutné opakovat stejné podstatné jméno ve druhé frázi. Například:
她的车比我的新 (ta1 de che1 bi3 wo3 de xin) - Doslova: Ona [přivlastňovací partikule] auto [partikule porovnávání]
já [přivlastňovací partikule] nové. - Její auto je novější než moje.
zápor v komparativu - malá míra odlišnosti
Kromě změny pořadí nebo negování přídavného jména můžete také vyjádřit zápor pomocí záměny 比 za 没有 nebo 不比.
Můžete použít fráze 那么 nebo 这么 k vyjádření názoru mluvčího:
她不比你笨 (ta bubi3 ni3 ben) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] ty hloupá -
Není hloupější než ty.
我的中文 没有 她的 那么 好 (wo3de zhong1wen meiyou3 ta1de name hao3)
- doslova: Moje čínština [没有 - doslova: nemít] její tak dobrá. - Moje čínština není tak dobrá jako její.
她不比我更旧 (ta1 bubi3 wo3 geng jiu4) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] já mnohem stará. - Ona není o moc starší než já.
Upřesnění rozdílu
Pokud chcete vyjádřit rozdíl přesně (např. v jednotkách), dejte tuto informaci za přídavné jméno:
她比你高 十公分 (tā bǐ nǐ gāo shí gōng fēn) - Doslova: Ona [partikule porovnávání] ty
velká 10 cm. - Je o 10 cm větší než ty.
Superlativ - třetí stupeň přídavných jmen
K vyjádření tohoto jevu v čínštině použijte před přídavným jménem příslove nejvíc - 最 Všiměte si, že zde je povinná partikule 的 před podstatným jménem:
Poznámka: 億 a 亿 jsou tradiční a zjednodušená forma pro znak yì. Všechny další znaky jsou stejné v tradičním i zjednodušeném písmu.
Poznámka: V čínštině můžete používat i arabské číslice (např. 123), jsou ale případy, kdy je nutné používat pouze čínské číslice (např. názvy dnů).
V čínštině se číslovka s podstatným jménem nepojí přímo, ale v podobě takzvaného počítacího komplexu - kde mezi číslem a podstatným jménem povinně stojí numerativ (klasifikátor, počínací partikule). Tato konstrukce se týká i vazeb s kazovacími zájmeny nebo kvantifikátory jako např. 'každý'.
Ekvivalentem českým vazbám "jeden člověk" nebo "tento člověk" jsou v čínštině vazby 一个人 (yí ge rén, jeden [个 - numerativ] člověk) a 这个人 (zhè
ge rén, tenhle [个 - numerativ] člověk).
Ve složitějších konstrukcích je pořadí slov následující:
ukazovací zájmeno – číslovka – numerativ – přídavné jméno – podstatné jméno
ukazovací zájmeno
číslovka
numerativ
přídavné jméno
podstatné jméno
česky
三
tři
只 NUM
猫
kočka
"tři kočky"
这
tyto
只 NUM
猫
kočka
"tahle kočka, tyto kočky"
三
tři
只 NUM
"tři"*
三
tři
只 NUM
黑
černá
猫
kočka
"tři černé kočky"
这
tyto
三
tři
只 NUM
黑
černá
猫
kočka
"tyto tři černé kočky"
三
tři
只 NUM
黑的**
černý
"tři černé"*
* Pokud je slovo "kočky" jasně patrné z předchozího kontextu: "Kolik máš koček?" "Mám tři."
** Pokud se přídavné jméno objevuje samostatně (bez následného podstatného jména), přidáváme 的. Použití 的 je v tomto příkladu nutné, ale nijak nesouvisí s podstatou gramatiky numerativu.
Pokud není u podstatného jména uveden počet, nebo není použito ukazovacích zájmen, pak není numerativ nutný: například je nutné použít numerativ v konstrukci 三辆车 (sān
liàng chē, tři - NUM - auto,
"tři auta") ale ne v konstrukci 我的车 ( wǒ de chē,
já - přivlastňovací partikule - auto, "moje auto, moje auta"). Číslovky a ukazovací zájmena v mnoha situacích v čínštině nejsou povinné prvky a lze je vynechat.
Kromě vazby s číslovkou a ukazovacím zájmenem se numerativy vyskytují i v dalších vazbách. Numerativ umístěný za podstatné jméno vyjadřuje množné číslo, nebo obecně velké množství, například 书本 (shū-běn,
kniha - Numerativ, "knihy")
Mnohé numerativy se zdvojují a vyjadřují tak ekvivalent slova "každý", například 个个人 (gè-ge
rén, NUM - NUM - člověk)
znamená "každý člověk".
A nakonec vazba jednen+numerativ použitá po podstatném jménu, ke kterému patří, znamená "celý" či "plný něčeho". 天空一片云(tiānkōng
yí piàn yún, nebe jedno+numerativ mrak, "nebe je/bylo celé zamračené") - numerativ 片 (piàn) se tu pojí se slovem 'nebe' nikoli 'mrak'.
Barvy
Barva
čínské znaky
pinyin
česky
黑
hēi
černá
灰
huī
šedá
银
yín
stříbrná
米
mǐ
béžová
白
bái
bílá
红
hóng
červená
橙
chéng
oranžová
金
jīn
zlatá
黄
huáng
žlutá
绿
lǜ
zelená
天蓝
tiānlán
nebeská modrá
海军蓝
hǎijūnlán
námořnická modrá
蓝
lán
modrá
蔚蓝
wèilán
azurová
粉红
fěnhóng
růžová
紫
zǐ
fialová
棕
zōng
hnědá
Otázka zjišťovací (ano/ne) v čínštině
Jednoduchá zjišťovací otázka se v čínštině vytvoří pomocí tázací partikule 吗 (ma).
你是中国人。 (nǐ shì zhōngguó rén) - Doslova: ty být Čína člověk - Jsi Číňan.
你是中国人吗? (nǐ shì zhōngguó rén ma?) - Doslova: ty být Čína člověk [tázací partikule]? - Jsi Číňan?
Čínština ve skutečnosti nemá slova 'ano' a 'ne'. Obvykle se na otázku odpovídá použitým slovesem. Odpověď na předchozí otázku bude:
是。 (shì) - doslova: být
不是。 (bú shì) - doslova: nebýt
Jiným velmi běžným způsobem jek tvořit zjišťovací otázku je zmíněním obou možností odpovědi v otázce (tázací partikule se pak nepoužívá, neboť je jasné z kontextu, že jde o otázku).
你是不是中国人? (nǐ shì bú shì zhōngguó rén?) - Doslova: ty být nebýt Čína člověk? - Jsi Číňan?
你是中国人不是? (nǐ shì zhōngguó rén bú shì?) - Doslova: ty být Čína člověk nebýt? - Jsi Číňan?
Pokud používáte skupinu sloves, pak použijte hlavní přísudkové sloveso, například:
V čínštině se používají následující tázací zájmena:
谁 (shéi/shuí) - kdo?
什么 (shénme) - co? jaký?
为什么 (wèi shénme) - proč?
什么时候 (shénme shíhou) - kdy?
哪 (nǎ) - který? (pro jednotné čílo)
哪些 (nǎxiē) - kteří? (pro množné číslo)
哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam?
干吗 (gànma) - proč?
怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak?
多少 (duōshao) - kolik? (pokud očekáváme číslo větší než deset)
几 (jǐ) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ)
Tato tázací zájmena jsou použita ve větě na tom místě, kde by se v oznamnovací větě objevila informace, na níž se ptáme. Pořádek slov se při tvorbě otázky nijak nemění. Fakt, že jde o otázku je vyjádřen tázacím zájmenem. Tázací partikule 吗 (ma) se proto v těchto větách nepoužívá.
Otázky o lidech
你的朋友是谁 (nǐ de péngyǒu shì shéi?) - doslova: tvůj přítel být kdo?
- Kdo je tvůj přítel?
Otázky o věcech
这是什么? (zhè shì shénme?) - doslova: tohle být co? - Co je to?
你看见什么? (nǐ kànjiàn shénme?) - doslova: ty vidět co? -
Co vidíš?
你看见什么书? (nǐ kànjiàn shénme shū?) - doslova: ty vidět jaká kniha? - Jakou vidíš knihu?
你看见哪书? (nǐ kànjiàn nǎ shū?) - doslova: ty vidět která kniha?
- Kterou knihu vidíš?
你是哪国人? (nǐ shì nǎ guó rén?) - doslova: ty být která země člověk? - Ze které země jsi?
Proč?
你为什么看我? (nǐ wèi shénme kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?
你干吗看我? (nǐ gànma kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?
Otázky na místo - Kde?
你在哪里? (nǐ zài nǎli?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
你在哪儿? (nǐ zài nǎr?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
你去哪里? (nǐ qù nǎli?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?
你去哪儿? (nǐ qù nǎr?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?
Otázky o čase - Kdy?
你什么时候去? (nǐ shénme shíhou qù?) - doslova: ty jaký čas jít? - Kdy půjdeš?
Otázky na množství - Kolik?
Obvykle bez numerativu:
去多少人? (qù duōshao rén) - doslova: jít mnoho-málo lidé - Kolik lidí půjde?
Vždy s numerativem při očekávané odpovědi do deseti:
去几个人? (qù jǐ ge rén) - doslova: jít kolik [NUMERATIV] lidé -
Kolik lidí půjde?
Tato vazba může být použita k upřesnění čísla v řádech (desítek, stovek atd.) jak uvádí příklady:
去几十个人? (qù jǐ shí ge rén) - doslova: jít kolik desítky [numerativ]
lidé - Kolik desítek lidí přijde?
去几百个人? (qù jǐ bǎi ge rén) - doslova: jít kolik stovky [numerativ]
lidé - Kolik stovek lidí přijde?
Jak? Jakým způsobem?
你怎么(样)去北京? (nǐ zěnme(yang) qù běijīng?) - doslova: ty jet Peking jak? - Jak pojedeš do Pekingu?
怎么 a 怎么样 znamenají v tomto kontextu totéž. (Jsou ale jiné gramatické situace, kdy je mezi těmito vazbami rozdíl).
Otázka typu A ty?
Existuje také zvláštní tázací partikule 呢 (ne). Tato prtikule se používá jako zrcadlová otázka opakující tentýž kontext ve vztahu k jinému člověku.
我是中国人, 你呢? (wǒ shì zhōnggúo rén, nǐ ne?) - doslova: já být Čína člověk, ty [partikule 呢]? - Já jsem číňan a ty?
呢 (ne) může být také použito namísto 吗 (ma), je ale sugestivnější nebo prostě vyjadřuje pochybnost o informaci, kterou mluvčí říká. Podobá se českému 'Že ano? Že ne?'
Otázka tvořená zmíňěním obou možností odpovědi
Již byla řeč o větách typu 你是不是中国人?, kde je volba mezi 是 a 不是. Můžeme též zdraznit tuto situaci pomocí 还是 (háishì), čínský ekvivalent slovu "nebo".
你去中国还是去日本? (nǐ qù zhōnggúo háishì qù rìběn?) - doslova:
ty jet Čína nebo jet Japonsko? - Jedeš do Číny nebo do Japonska?
Všimněte si, že 还是 spojuje slovesa, nikoli podstatná jména, takže sloveso 去 se musí opakovat. Jediná výjimka je sloveso 是:
你是中国人还是日本人? (nǐ shì zhōnggúorén háishì rìběnrén?) - doslova:
ty být Číňan nebo Japonec? - Jsi Číňan nebo Japonec?
Sloveso 是 se nemusí opakovat, protože je obsaženo již jako součást výrazu 还是.
Používání tázacích zájmen v čínštině ve výzamu něco, někdo nějaký...
Tázací zájmena je možné použít i ve významu obecně oznamovacím:
哪些 (nǎxiē) - kteří? (množné číslo) - nějací, někteří
哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam? - někde, někam
干吗 (gànma) - proč? - z nějakého důvodu
怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak? - nějak
多少 (duōshao) - kolik? - několik, tolik
几 (jī) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ)
- několik, tolik
Příklady:
我找谁? (wǒ zhǎo shéi?) - Koho hledám?
我找谁 (wǒ zhǎo shéi) - Někoho hledám.
我看见什么? (wǒ kànjiàn shénme?) - Co vidím?
我看见什么 (wǒ kànjiàn shénme) - Něco vidím.
Používání tázacích zájmen ve významu 'každý'
Jsou dvě partikule, které, pokud ho následují, mění význam tázacího zájmena do významu 'každý'. Jde o 都 (dōu - v kladných i záporných větách) a 也 (yě - pouze v záporných větách).
Podívejte se na následující příklady, v záporných větách lze 都 (dōu) nahradit 也 (yě).
谁都 (shéi dōu) - každý
什么都 (shénme dōu) - všechny
什么时候都 (shénme shíhou dōu) - vždycky (všechen čas)
哪里都 (nǎli dōu) - všude
怎么都 (zěnme dōu)- jakkoli (všemi způsoby)
Záporné konstrukce - nikdo, nic, nikdy, nijak...
谁都去北京 (shéi dōu qù běijīng) - Všichni jedou do Pekingu.
谁都不去北京 (shéi dōu bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu.
谁也不去北京 (shéi yě bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu