Čínština | www.cinstina.345.cz

Čínština | www.cinstina.345.cz
Čínština | Výslovnost | Písmo | Gramatika | V praxi | Sinologie | Odkazy | Vzkazy

Čínština - gramatika


Prozatím víceméně překlad anglické verze ze stránek http://www.unilang.org/wiki/index.php/Chinese - chystám se vše zpřehlednit, doplnit a rozvést na pozadí češtiny.

Pokud jste se prokousali výslovností čínštiny a technikou psaní znaků, pak nyní pro vás mám dobrou zprávu. Gramatika čínštiny je ve srovnání s jinými jazyky neuvěřitelně jednoduchá. Nezná časování a skloňování, vyžaduje především dodržování správného slovosledu! Čínština je izolační jazyk, to znamená, že gramatika se vytváří kromě slovosledu také pomocí samostaně nepřeložitelných „gramatických partikulí“.

Osobní zájmena

Osobní zájmena v čínštině mají následující tvary:

  • 我 (wǒ) - já
  • 你 (nĭ) - ty
  • 他 (tā) - on
  • 她 (tā) - ona

Množné číslo osobních zájmen se tvoří pomocí partikule 们 (men).

  • 我们 (wǒmen) - my
  • 你们 (nĭmen) - vy
  • 他们 (tāmen) - oni (muži)
  • 她们 (tāmen) - ony (ženy)

Přivlastňovací zájmena

Vyjádřit v čínštině ekvivalenty přivlastňovacích zájmen lze jednoduše přidáním přivlastňovací partikule 的 (de) ke konkrétnímu zájmenu, jak ukazují následující příklady:

  • 我的大学 (wǒ de dàxué) - moje univerzita
  • 你的大学 (nǐ de dàxué) - tvoje univerzita
  • 他的大学 (tā de dàxué) - jeho univerzita
  • 我们的大学 (wǒmen de dàxué) - naše univerzita
  • 你们的大学 (nǐmen de dàxué) - vaše univerzita
  • 他们的大学 (tāmen de dàxué) - jejich univerzita

Existují případy, kdy se přivlastňovací partikule vynechává, často se to týká rodinných vazeb a domova.

  • 我妈妈 (wǒ māma) - moje máma
  • 我家 (wǒ jiā) - moje rodina
  • 我那儿 (wǒ nàr) - u mě (doslova 'moje tam')
Tradiční znaky Zjednodušené znaky pinyin česky
爸爸 爸爸 bàba táta
媽媽 妈妈 māma máma
哥哥 哥哥 gege starší bratr
弟弟 弟弟 dìdi mladší bratr
姐姐 姐姐 jiějie starší sestra
妹妹 妹妹 mèimei mladší sestra
Podrobný přehled výrazů pro rodinné vazby v čínštině (angl.)

Přivlastňovací frázi je možné v případě potřeby zdůraznit a oddělit od popisovaného slova takto:

  • 这所大学是我的 (zhè suǒ dàxué shì wǒ de) - Tato univerzita je moje.
  • 这所大学是他们的 (zhè suǒ dàxué shì tāmen de) - Tato univerzita je jejich.

Ukazovací zájmena

这(zhè) = "tenhle, tahle, tohle, tihle" a 那(nà) = "tamten, tamta, tamto, tamti" lze v čínštině vyjádřit způsobem popsaným v příkladech. Všimněte si slabiky 所 (suǒ) předcházející slovu univrzita = 大学 (dàxué). Jde o gramatickou partikuli zvanou numerativ. Existují různé skupiny podstatných jmen, které se pojí s různými numerativy - jde o složitější téma, na které ještě dojde. Pokud neznáte správný numerativ, zachráníte se tím, že mezi ukazovací 这(zhè) nebo 那(nà) a řídící podstatné jméno použijete numerativ 个 (gè). Sice to nebude dobře, ale okolí pochopí, co jste chtěli.

  • 这所大学 (zhè suǒ dàxué) - Tahle (numerativ) univerzita.
  • 那所大学 (nà suǒ dàxué) - Tamta (numerativ) univerzita.

Pořádek slov

Pořádek slov je pro čínskou gramatiku určující. Základní pořádek slov se podobá angličtině a je tedy: podmět přísudek předmět (samozřejmě i z tohoto pravidla existují výjimky).

  • 你看见我 (nǐ kànjiàn wǒ) - Vidíš mě. (Doslova : Ty vidět já.)

Jednoduché věty: neexistence množného čísla podstatných jmen

Čínská podstatná jména až na vzácné výjimky nemají tvar odpovídající množnému číslu.

Takže slovo 大学 (dàxué) může znamenat:

  • vysoká škola
  • vysoké školy

Co máme na mysli určuje teprve kontext. Existují ale prostředky, jak se vyjádřit v případě potřeby přesně:

  • 一所大学 (yī suǒ dàxué) - : jedna [numerativ - vysvětlíme později] vysoká škola.

Jednoduché věty: Vyjadřování slovesa být v čínštině

Českému slovesu 'být' odpovídá v čínštině několik různých gramaticky odlišných situací.

是 (shì) je ekvivalentem českého slovesa 'být', který odpovídá sponě mezi dvěma podstatnými jmény. Chceme vyjádřit, že 'Něco je něco.' nebo 'Někdo je někdo.'

  • 我是中国人 (wǒ shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já být Čína člověk. - Jsem Číňan.
  • 我是老师 (wǒ shì lǎoshī) -Doslova: Já být učitel. - Jsem učitel.

Pokud mluvíme o profesi je v o něco formálnějším jazyce běžné použití sloves 当 (dàng - mít pozici, sloužit jako) či 做 (zuò - dělat, pracovat):

  • 我当老师 (wǒ dàng lǎoshī)
  • 我做老师 (wǒ zuò lǎoshī)

Zápor

Nejčastěji se zápor tvoří pomocí gramatické partikule 不 (bù):

  • 我不是中国人 (wǒ bú shì Zhōngguó rén) - Doslova: Já ne být Čína člověk. - Nejsem Číňan.

Delší věty

Podívejme se na delší věty s použitím slovesa 是 (shì - být):

  • 我是你的中文老师 (wǒ shì nǐ de Zhōngwén lǎoshī) - Doslova: Já být tvůj [přivlastňovací partikule] čínština učitel. - Jsem tvůj učitel čínštiny.

Jednoduché věty: Věty popisující vlastnost

Podívejme se na věty popisující vlastnost podmětu - tedy věty odpovídající schématu 'Něco je nějaké.' či 'Někdo je nějaký.' V těchto situacích se v čínštině sloveso být vyjadřuje přímo přídavným jménem. Často se v takových situacích použije slovo 'velmi', které má spíše formální význam, který pomáhá pochopit, že následující přídavné jméno má vlastně funkci slovesa vyadřujícího vlastnost (být nějaký):

  • 大学很旧 (dàxué hěn jiù) - Doslova: Vysoká škola [formální 'velmi'] stará. - Vysoká škola je stará.

Existuje i jiný způsob jak vyjádřit stejnou myšlenku. Můžeme využít sloveso 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):

  • 大学是旧的 (dàxué shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola být stará [přivlastňovací partikule] - Vysoká škola je stará

Tento způsob je častý, pokud chceme něco zdůraznit, je velmi frekventovaný, pokud se mluví například o barvách.

Zápor

Zápor se obvykle tvoří pomocí záporky 不 (bù), v takovém případě formální 很 (hěn - velmi) již není zapotřebí a neříká se:

  • 大学不旧 (dàxué bú jiù) - Doslova: Vysoká škola ne stará. - Vysoká škola není stará.


Jiným způsobem je opět použití vazby 是 (shì) v kombinaci s přivlastňovací partikulí 的 (de):

  • 大学不是旧的 (dàxué bú shì jiù de) - Doslova: Vysoká škola ne být stará [přivlastňovací partikule] - Vysoká škola není stará.

Přídavná jména v čínštině

Přídavná jména určující vlastnost podstatného jména jsou v čínštině vázána s přivlastňovací partikulí 的 (de). :

  • 旧的大学 (jiù de dàxué) - Doslova: stará [přivlasňovací partikule] vysoká škola - stará vysoká škola

Komparativ (druhý stupeň)

Porovnávat míru dané vlastnosti u dvou podstatných jmen lze pomocí gramatické partikule 比 (bi3), kdy 比 se objeví mezi dvěma jmennými prvky a popisovaná vlastnost se objevuje za touto konstrukcí. Popisované vlastnosti mohou předcházet znaky 还 nebo 更, které zdůrazňují zmiňovaný rozdíl. Nepoužívejte modifikátory 很, 真 nebo (非)常:

  • 中国比德国更大 (zhong1ghuo2 bi3 de2guo2 geng da) - Doslova: Čína [partikule porovnávání] Německo [zdůraznění míry] velká. - Čína je mnohem větší než Německo.
  • 数学比物理学有意思 (shuxue bi3 wulixue you3yisi) - Doslova: Matematika [partikule porovnávání] fyzika mít smysl. - Matematika je zajímavější než fyzika.
  • 我比你还高 (wo3 bi3 ni3 hai gao1) - Doslova: Já [partikule porovnávání] ty [zdůraznění míry] velký. - Jsem mnohem větší než ty.

Pokud porovnáváte podstatná jména s modifikátory, není nutné opakovat stejné podstatné jméno ve druhé frázi. Například:

  • 她的车比我的新 (ta1 de che1 bi3 wo3 de xin) - Doslova: Ona [přivlastňovací partikule] auto [partikule porovnávání] já [přivlastňovací partikule] nové. - Její auto je novější než moje.

zápor v komparativu - malá míra odlišnosti

Kromě změny pořadí nebo negování přídavného jména můžete také vyjádřit zápor pomocí záměny 比 za 没有 nebo 不比. Můžete použít fráze 那么 nebo 这么 k vyjádření názoru mluvčího:

  • 她不比你笨 (ta bubi3 ni3 ben) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] ty hloupá - Není hloupější než ty.
  • 我的中文 没有 她的 那么 好 (wo3de zhong1wen meiyou3 ta1de name hao3) - doslova: Moje čínština [没有 - doslova: nemít] její tak dobrá. - Moje čínština není tak dobrá jako její.
  • 她不比我更旧 (ta1 bubi3 wo3 geng jiu4) - Doslova: Ona ne [partikule porovnávání] já mnohem stará. - Ona není o moc starší než já.

Upřesnění rozdílu

Pokud chcete vyjádřit rozdíl přesně (např. v jednotkách), dejte tuto informaci za přídavné jméno:

  • 她比你高 十公分 (tā bǐ nǐ gāo shí gōng fēn) - Doslova: Ona [partikule porovnávání] ty velká 10 cm. - Je o 10 cm větší než ty.

Superlativ - třetí stupeň přídavných jmen

K vyjádření tohoto jevu v čínštině použijte před přídavným jménem příslove nejvíc - 最 Všiměte si, že zde je povinná partikule 的 před podstatným jménem:

  • 最贵的表 (zui4 gui de biao) - nejdražší hodinky.
  • 最好的地方 (zui4 hao3 de di fang) - nejlepší místo.
  • 最快的火车 (zui4kuai de huo che1) - nejrychlejší vlak.

Čísla v čínštině

0 = 零 (líng)
1 = 一 (yī)
2 = 二 (èr)
3 = 三 (sān)
4 = 四 (sì)
5 = 五 (wŭ)
6 = 六 (lìu)
7 = 七 (qī)
8 = 八 (bā)
9 = 九 (jĭu)
10 = 十 (shí)

  • 11 = 十一 (shí-yī)
  • 12 = 十二 (shí-èr)
  • 13 = 十三 (shí-sān)
  • 14 = 十四 (shí-sì)
  • 15 = 十五 (shí-wŭ)
  • 16 = 十六 (shí-lìu)
  • 17 = 十七 (shí-qī)
  • 18 = 十八 (shí-bā)
  • 19 = 十九 (shí-jĭu)

20 = 二十 (èr-shí)

  • 25 = 二十五 (èr-shí-wŭ)

30 = 三十 (sān-shí)
40 = 四十 (sì-shí)
50 = 五十 (wŭ-shí)
60 = 六十 (lìu-shí)
70 = 七十 (qī-shí)
80 = 八十 (bā-shí)
90 = 九十 (jĭu-shí)
100 = 百 (băi)

  • 200 = 二百 (èr-băi)
  • 300 = 三百 (sān-băi)
  • 400 = 四百 (sì-băi)
  • 500 = 五百 (wŭ-băi)
  • 600 = 六百 (lìu-băi)
  • 700 = 七百 (qī-băi)
  • 800 = 八百 (bā-băi)
  • 900 = 九百 (jĭu-băi)

1000 = 一千(yī-qīan)

  • 2000 = 二千 (èr-qīan)
  • 10 000 = 一万 (yī-wàn)
  • 100 000 = 十万 (shí-wàn)

1 000 000 = 百万 (băi-wàn)
100 000 000 = 一億 nebo 一亿 (yī-yì)
1 000 000 000 = 十億 nebo 十亿 (shí-yì)

Poznámka: 億 a 亿 jsou tradiční a zjednodušená forma pro znak yì. Všechny další znaky jsou stejné v tradičním i zjednodušeném písmu. Poznámka: V čínštině můžete používat i arabské číslice (např. 123), jsou ale případy, kdy je nutné používat pouze čínské číslice (např. názvy dnů).

Numerativy - partikule počítání

Přehled numerativů (angl.)

V čínštině se číslovka s podstatným jménem nepojí přímo, ale v podobě takzvaného počítacího komplexu - kde mezi číslem a podstatným jménem povinně stojí numerativ (klasifikátor, počínací partikule). Tato konstrukce se týká i vazeb s kazovacími zájmeny nebo kvantifikátory jako např. 'každý'.
Ekvivalentem českým vazbám "jeden člověk" nebo "tento člověk" jsou v čínštině vazby 一个人 (yí ge rén, jeden [个 - numerativ] člověk) a 这个人 (zhè ge rén, tenhle [个 - numerativ] člověk). Ve složitějších konstrukcích je pořadí slov následující:

ukazovací zájmenočíslovkanumerativpřídavné jménopodstatné jméno

ukazovací zájmeno číslovka numerativ přídavné jméno podstatné jméno   česky

(sān)
tři
(zhī)
NUM

(māo)
kočka

"tři kočky"
(zhè)
tyto

(zhī)
NUM

(māo)
kočka

"tahle kočka, tyto kočky"

(sān)
tři
(zhī)
NUM



"tři"*

(sān)
tři
(zhī)
NUM
(hēi)
černá
(māo)
kočka

"tři černé kočky"
(zhè)
tyto
(sān)
tři
(zhī)
NUM
(hēi)
černá
(māo)
kočka

"tyto tři černé kočky"

(sān)
tři
(zhī)
NUM
黑的(hēi de)**
černý


"tři černé"*
* Pokud je slovo "kočky" jasně patrné z předchozího kontextu: "Kolik máš koček?" "Mám tři."
** Pokud se přídavné jméno objevuje samostatně (bez následného podstatného jména), přidáváme . Použití je v tomto příkladu nutné, ale nijak nesouvisí s podstatou gramatiky numerativu.

Pokud není u podstatného jména uveden počet, nebo není použito ukazovacích zájmen, pak není numerativ nutný: například je nutné použít numerativ v konstrukci 三辆车 (sān liàng chē, tři - NUM - auto, "tři auta") ale ne v konstrukci 我的车 ( wǒ de chē, já - přivlastňovací partikule - auto, "moje auto, moje auta"). Číslovky a ukazovací zájmena v mnoha situacích v čínštině nejsou povinné prvky a lze je vynechat.

Kromě vazby s číslovkou a ukazovacím zájmenem se numerativy vyskytují i v dalších vazbách. Numerativ umístěný za podstatné jméno vyjadřuje množné číslo, nebo obecně velké množství, například 书本 (shū-běn, kniha - Numerativ, "knihy")

Mnohé numerativy se zdvojují a vyjadřují tak ekvivalent slova "každý", například 个个人 (gè-ge rén, NUM - NUM - člověk) znamená "každý člověk".

A nakonec vazba jednen+numerativ použitá po podstatném jménu, ke kterému patří, znamená "celý" či "plný něčeho". 天空一片云(tiānkōng yí piàn yún, nebe jedno+numerativ mrak, "nebe je/bylo celé zamračené") - numerativ (piàn) se tu pojí se slovem 'nebe' nikoli 'mrak'.

Barvy

Barva čínské znaky pinyin česky

hēi černá

huī šedá

yín stříbrná

béžová

bái bílá

hóng červená

chéng oranžová

jīn zlatá

huáng žlutá

绿 zelená

天蓝 tiānlán nebeská modrá

海军蓝 hǎijūnlán námořnická modrá

lán modrá

蔚蓝 wèilán azurová

粉红 fěnhóng růžová

fialová

zōng hnědá

Otázka zjišťovací (ano/ne) v čínštině

Jednoduchá zjišťovací otázka se v čínštině vytvoří pomocí tázací partikule 吗 (ma).

  • 你是中国人。 (nǐ shì zhōngguó rén) - Doslova: ty být Čína člověk - Jsi Číňan.
  • 你是中国人吗? (nǐ shì zhōngguó rén ma?) - Doslova: ty být Čína člověk [tázací partikule]? - Jsi Číňan?

Čínština ve skutečnosti nemá slova 'ano' a 'ne'. Obvykle se na otázku odpovídá použitým slovesem. Odpověď na předchozí otázku bude:

  • 是。 (shì) - doslova: být
  • 不是。 (bú shì) - doslova: nebýt

Jiným velmi běžným způsobem jek tvořit zjišťovací otázku je zmíněním obou možností odpovědi v otázce (tázací partikule se pak nepoužívá, neboť je jasné z kontextu, že jde o otázku).

  • 你是不是中国人? (nǐ shì bú shì zhōngguó rén?) - Doslova: ty být nebýt Čína člověk? - Jsi Číňan?
  • 你是中国人不是? (nǐ shì zhōngguó rén bú shì?) - Doslova: ty být Čína člověk nebýt? - Jsi Číňan?


Pokud používáte skupinu sloves, pak použijte hlavní přísudkové sloveso, například:

  • 你会不会说汉语? (nǐ huì bú huì shuō hàn yǔ?) - Doslova: ty umět neumět mluvit čínština? - Umíš mluvit čínsky?

Otázky: Tázací zájmena v čínštině

V čínštině se používají následující tázací zájmena:

  • 谁 (shéi/shuí) - kdo?
  • 什么 (shénme) - co? jaký?
  • 为什么 (wèi shénme) - proč?
  • 什么时候 (shénme shíhou) - kdy?
  • 哪 (nǎ) - který? (pro jednotné čílo)
  • 哪些 (nǎxiē) - kteří? (pro množné číslo)
  • 哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam?
  • 干吗 (gànma) - proč?
  • 怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak?
  • 多少 (duōshao) - kolik? (pokud očekáváme číslo větší než deset)
  • 几 (jǐ) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ)


Tato tázací zájmena jsou použita ve větě na tom místě, kde by se v oznamnovací větě objevila informace, na níž se ptáme. Pořádek slov se při tvorbě otázky nijak nemění. Fakt, že jde o otázku je vyjádřen tázacím zájmenem. Tázací partikule 吗 (ma) se proto v těchto větách nepoužívá.

Otázky o lidech

  • 你的朋友是谁 (nǐ de péngyǒu shì shéi?) - doslova: tvůj přítel být kdo? - Kdo je tvůj přítel?

Otázky o věcech

  • 这是什么? (zhè shì shénme?) - doslova: tohle být co? - Co je to?
  • 你看见什么? (nǐ kànjiàn shénme?) - doslova: ty vidět co? - Co vidíš?
  • 你看见什么书? (nǐ kànjiàn shénme shū?) - doslova: ty vidět jaká kniha? - Jakou vidíš knihu?
  • 你看见哪书? (nǐ kànjiàn nǎ shū?) - doslova: ty vidět která kniha? - Kterou knihu vidíš?
  • 你是哪国人? (nǐ shì nǎ guó rén?) - doslova: ty být která země člověk? - Ze které země jsi?

Proč?

  • 你为什么看我? (nǐ wèi shénme kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?
  • 你干吗看我? (nǐ gànma kàn wǒ?) - doslova: ty proč sledovat já? - Proč se na mě díváš?

Otázky na místo - Kde?

  • 你在哪里? (nǐ zài nǎli?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
  • 你在哪儿? (nǐ zài nǎr?) - doslova: ty být kde? - Kde jsi?
  • 你去哪里? (nǐ qù nǎli?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?
  • 你去哪儿? (nǐ qù nǎr?) - doslova: ty jít kam? - Kam jdeš?

Otázky o čase - Kdy?

  • 你什么时候去? (nǐ shénme shíhou qù?) - doslova: ty jaký čas jít? - Kdy půjdeš?

Otázky na množství - Kolik?

Obvykle bez numerativu:

  • 去多少人? (qù duōshao rén) - doslova: jít mnoho-málo lidé - Kolik lidí půjde?


Vždy s numerativem při očekávané odpovědi do deseti:

  • 去几个人? (qù jǐ ge rén) - doslova: jít kolik [NUMERATIV] lidé - Kolik lidí půjde?

Tato vazba může být použita k upřesnění čísla v řádech (desítek, stovek atd.) jak uvádí příklady:

  • 去几十个人? (qù jǐ shí ge rén) - doslova: jít kolik desítky [numerativ] lidé - Kolik desítek lidí přijde?
  • 去几百个人? (qù jǐ bǎi ge rén) - doslova: jít kolik stovky [numerativ] lidé - Kolik stovek lidí přijde?

Jak? Jakým způsobem?

你怎么(样)去北京? (nǐ zěnme(yang) qù běijīng?) - doslova: ty jet Peking jak? - Jak pojedeš do Pekingu?

怎么 a 怎么样 znamenají v tomto kontextu totéž. (Jsou ale jiné gramatické situace, kdy je mezi těmito vazbami rozdíl).

Otázka typu A ty?

Existuje také zvláštní tázací partikule 呢 (ne). Tato prtikule se používá jako zrcadlová otázka opakující tentýž kontext ve vztahu k jinému člověku.

  • 我是中国人, 你呢? (wǒ shì zhōnggúo rén, nǐ ne?) - doslova: já být Čína člověk, ty [partikule 呢]? - Já jsem číňan a ty?

呢 (ne) může být také použito namísto 吗 (ma), je ale sugestivnější nebo prostě vyjadřuje pochybnost o informaci, kterou mluvčí říká. Podobá se českému 'Že ano? Že ne?'

Otázka tvořená zmíňěním obou možností odpovědi

Již byla řeč o větách typu 你是不是中国人?, kde je volba mezi 是 a 不是. Můžeme též zdraznit tuto situaci pomocí 还是 (háishì), čínský ekvivalent slovu "nebo".


  • 你去中国还是去日本? (nǐ qù zhōnggúo háishì qù rìběn?) - doslova: ty jet Čína nebo jet Japonsko? - Jedeš do Číny nebo do Japonska?

Všimněte si, že 还是 spojuje slovesa, nikoli podstatná jména, takže sloveso 去 se musí opakovat. Jediná výjimka je sloveso 是:

你是中国人还是日本人? (nǐ shì zhōnggúorén háishì rìběnrén?) - doslova: ty být Číňan nebo Japonec? - Jsi Číňan nebo Japonec?

Sloveso 是 se nemusí opakovat, protože je obsaženo již jako součást výrazu 还是.

Používání tázacích zájmen v čínštině ve výzamu něco, někdo nějaký...

Tázací zájmena je možné použít i ve významu obecně oznamovacím:

  • 谁 (shéi/shuí) - kdo? - někdo
  • 什么 (shénme) - co? - něco
  • 为什么 (wèi shénme) - proč? - z nějakého důvodu
  • 什么时候 (shénme shíhou) - kdy? - někdy
  • 哪 (nǎ) - který? (jednotné číslo) - nějaký, některý
  • 哪些 (nǎxiē) - kteří? (množné číslo) - nějací, někteří
  • 哪儿/哪里 (nǎr/nǎli) - kde? kam? - někde, někam
  • 干吗 (gànma) - proč? - z nějakého důvodu
  • 怎么/怎么样 (zěnme/zěnmeyang) - jak? - nějak
  • 多少 (duōshao) - kolik? - několik, tolik
  • 几 (jī) - kolik? (pokud očekáváme číslo do deseti, pojí se přes numerativ) - několik, tolik


Příklady:

  • 我找谁? (wǒ zhǎo shéi?) - Koho hledám?
  • 我找谁 (wǒ zhǎo shéi) - Někoho hledám.
  • 我看见什么? (wǒ kànjiàn shénme?) - Co vidím?
  • 我看见什么 (wǒ kànjiàn shénme) - Něco vidím.

Používání tázacích zájmen ve významu 'každý'

Jsou dvě partikule, které, pokud ho následují, mění význam tázacího zájmena do významu 'každý'. Jde o 都 (dōu - v kladných i záporných větách) a 也 (yě - pouze v záporných větách).

Podívejte se na následující příklady, v záporných větách lze 都 (dōu) nahradit 也 (yě).

  • 谁都 (shéi dōu) - každý
  • 什么都 (shénme dōu) - všechny
  • 什么时候都 (shénme shíhou dōu) - vždycky (všechen čas)
  • 哪里都 (nǎli dōu) - všude
  • 怎么都 (zěnme dōu)- jakkoli (všemi způsoby)


Záporné konstrukce - nikdo, nic, nikdy, nijak...

  • 谁都去北京 (shéi dōu qù běijīng) - Všichni jedou do Pekingu.
  • 谁都不去北京 (shéi dōu bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu.
  • 谁也不去北京 (shéi yě bú qù běijīng) - Nikdo nejede do Pekingu
  • 我看见什么都 (wǒ kànjiàn shénme dōu) - Vidím všechno.
  • 我不看见什么都 (wǒ bú kànjiàn shénme dōu) - Nevidím nic.
  • 我不看见什么也 (wǒ bú kànjiàn shénme yě) - Nevidím nic.
  • 我什么时候都看见你 (wǒ shénme shíhou dōu kànjiàn nǐ) - Vždycky tě vidím.
  • 我什么时候都不看见你 (wǒ shénme shíhou dōu bú kànjiàn nǐ) - Nikdy tě nevidím.
  • 我什么时候也不看见你 (wǒ shénme shíhou yě bú kànjiàn nǐ) - Nikdy tě nevidím

Web spravuje Filip Pýcha