Čínština - základní informace

Tento web
Tento web slouží začátečníkům při studiu čínštiny. V sekci výslovnost najdete základní informace o struktuře čínské slabiky, tónech a transkripcích čínštiny do latinky (včetně přepisu pinyin). Odkazuje na stránky s audio soubory, kde si můžete poslechnout, jak čínské slabiky skutečně znějí.

Sekce písmo se věnuje základům nutným k pochopení čínského písma. Krátce se věnuje vývoji čínských znaků, vysvětluje rozdíl mezi tradičními a zjednodušenými čínskými znaky a vysvětluje, kde se používají. Objasňuje termíny fonetikum a radikál a odkazuje na stránky věnující se kaligrafii. Především pak odkazuje na stránky s animacemi tahů v čínských znacích, neboť správné pořadí tahů je základem pro zapamatování si dostatečného množství znaků.

Nově připravená sekce gramatika si klade za cíl vysvětlit, jak funguje gramatika čínštiny. Uspořádání by mělo odrážet otázky, které si položí Čech, který neumí čínsky, a přes tyto otázky by mělo nabídnout odpovědi. Nejde možná o metodu lingvisticky zcela korektní, ale rozhodně jde o metodu účinnou v začátcích studia.

Odkaz nazvaný sinologie vysvětluje, že sinologie je věda o Číňanech, čínském jazyce a čínské kultuře v nejširším slova smyslu. Občas se někdo ptá na věci mimo rámec prostého studia současné čínštiny a odpovědi na takové dotazy se objeví právě tady.

Neváhejte a pište své připomínky a dotazy do sekce vzkazy.

Čínština či čínštiny?
Čínsky mluví 1,3 miliardy mluvčích (přičemž pro více než 97% je čínština mateřštinou). Je úředním jazykem v Čínské lidové republice (včetně Hongkongu a Macaa), na Tchaj-wanu a v Singapuru. Významné komunity Číňanů žijí také v dalších zemích (Malajsie, Thajsko, Brunej, Filipíny, Indonésie, USA). Čínština je jedním z 6 úředních jazyků OSN.

Čínština je slabičný jazyk (slabika je nejmenší a základní jazykovou jednotkou, která má výslovnost, lze ji zapsat a nese význam), tónový jazyk (melodie, kterou se slabika intonuje, určuje její význam) a izolující jazyk (gramatika se odráží od pořádku slov a „gramatických slabik“).

Čínština patří do rodiny tibetočínských (sinotibetských) jazyků. Vede se diskuze o tom, zda existuje jedna čínština, která má několik dialektů (stanovisko čínských institucí) nebo několik samostatných čínských jazyků (názor převažující u západních lingvistů). Počet jazyků/dialektů je sporný, tradičně se uvádí jeden severní a šest jižních. Více v článcích:
David Sehnal - Čínský jazyk nebo čínské jazyky?

Cizinci se učí buď standardní (severní, pekingskou, mandarinskou) čínštinu, méně pak kantonštinu. Doporučuji vybrat si standardní čínštinu.

Dobré weby o čínštině: www.cinstina.cz, cinstina.sk, zhongwen.com, www.chinese-outpost.com

Standardní čínština
Prvním problémem, na který při studiu čínštiny narazíte, je, že sám výraz čínština je nutné překládat s ohledem na to, jestli jde o mluvený jazyk (hànyǔ či zhōngguóhuà), nebo o psaný jazyk (zhōngwén).

Standardní čínština (též hovorová či obecná) nazývaná v ČLR pǔtōnghuà a na Tchaj-wanu guóyǔ, je společný jazyk čínského národa. Často se namísto těchto výrazů nepřesně používá termín pekingština (dialekt, z něhož standard vzešel, ale nekryje se s ním úplně) či mandarínština - guānhuà (archaičtější forma, jazyk úředníků u dvora). Už samotný výraz mandarín vznikl nedorozuměním. Portugalci si všimli, že na mnoha místech v Asii se státním úředníkům říká sanskrtským slovem mantri, a domnívali se, že tento výraz nějak souvisí s portugalským slovesem mandar (rozkazovat). Z mantri byl mandarín, a ten se ujal v evropských jazycích jako označení čínského císařského úředníka - šlechtice.